Dnešní datum: 23.06.2018  | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Kalendář akcí | Bazárek-Inzerce | Nápověda |  




Objednej kapelu

Redakce
Pajas (Pavel Suldovský)
RaCeK (Radek Valenta)
RoseeAnn (Jiřina Langová)
Grass (Milan J. Kalinics)

Redakce vytváří celkovou koncepci webu a zaštiťuje jeho provoz. Máte-li cokoliv na redakci, napište nám

Spuštěno: 18.9.2004



Reportáže

* Malý Dobrofest 2018 – Koncert pro Johna Dopyeru (+ fotky)

Vydáno dne 23. 04. 2018 (687 přečtení)

23. března 2018 se v novém trnavském kulturním centru Malý Berlín konal již potřetí vzpomínkový koncert pro Johna Dopyeru, vynálezce rezofonické kytary zvané Dobro...

Sešli jsme se zde, abychom uctili památku tohoto od roku 2003 čestného občana Trnavy in memoriam, rodáka ze Šaštína-Stráží na Záhoří, který svoje dětství prožil na mlýně v blízké Dolní Krupé. Letos uplynulo stopětadvacet let od jeho narození a třicet od jeho úmrtí. Takže zrovna dvě významná výročí...

Pro ty z vás, kteří třeba ještě nejsou obeznámení s touto historií, něco málo v kostce připomenu. Rodina Dopyerova, tehdy ještě Dopjerova, která měla deset dětí, pět synů a pět dcer se vystěhovala v roce 1908 ze Slovenska do Ameriky a usídlila se v Kalifornii, kde již žily dvě jejich nejstarší dcery. Bratři se začali věnovat výrobě hudebních nástrojů, jako již před nimi generace mistrů houslařů. Ján (John) Dopyera (1893 – 1988) tam ve 20. letech minulého století vynalezl a zkonstruoval první rezofonickou kytaru na světě, celokovovou tzv. Tricone, kterou si nechal patentovat v roce 1926. Začala se vyrábět tehdy ještě u firmy National. Následoval její slavný dřevěný model s jedním rezonátorem, nazvaný podle loga jejich již nové firmy DOpyera BROthers Dobro. Tu si nechal patentovat v řijnu 1929. Firmu DOpyera BROthers založil s bratry Emilem a Rudolfem (Edem a Rudym) v roce 1929. Sloganem jejich firmy bylo „Dobro means good in any language“, aneb “ Dobro znamená dobré v každém jazyce‘‘… Více o historii Dobra zde…

Každopádně rezofonická kytara se od té doby považuje za americký lidový nástroj, je součástí amerického kulturního dědictví a v posledních desetiletích je také symbolem tzv. unplugged music. Udomácnila se především v country, havajské a bluesové hudbě, ale její jedinečný zvuk můžeme slyšet i v jiných hudebních stylech. Patří tedy k nepočetné skupině hudebních nástrojů, u kterých známe jejich vynálezce. Dobrofest, největší a tehdy snad ještě jediný rezofonický festival na světě, se v Trnavě konával koncem srpna od roku 1992. Syn Johna Dopyery, John Edward Dopyera junior (*1928), stál u zrodu Dobrofestu a bývali společně se svou manželkou Margaret a sestrou Anne Dopyera West v Trnavě vítanými hosty. Bohužel nás opustil 14. listopadu 2014.

Na Dobrofest se sjížděli nejslavnější dobristé z celého světa. Z těch bluegrassových například Jerry Douglas, Rob Ickes, Mike Auldridge, Ferrel Stowe, Tut Taylor, Curtis Burch, Leroy Mac Nees, Al Brinkerhoff, Randy Kohrs, Roger Williams a mnoho dalších. Z těch bluesovych Bob Brozman – miláček Trnavy, Michael Messner, Dave Peabody či mistr mnoha stylů Mike Dowling. Festival trvával skoro týden a po více než desetiletí jsem tam patřila k inventáři i já. Napsala jsem o tom nesčetné články publikované jak v německy mluvící Evropě, tak v Americe.

Brzy bylo slovenské město Trnava přezvané na Dobroland a Dobrofest znali dobristé po celém světě. Dodnes dostávám maily od spousty muzikantů, kteří by si tam moc rádi zahráli…V polovině prvního desetiletí jednadvacátého století začal pomalu ale jistě festival upadat. Vyměnili se představitelé města a zkomplikovala se finanční situace. Byla jsem tam naposledy, myslím, v roce 2006. Poslední ročník řádně zredukovaného, v té době již květnového festivalu, se konal v roce 2008. Ten již ale s Dobrem měl pramálo společného...

Letošní koncert se konal za podpory Trnavské hudební společnosti v nedávno otevřeném kulturním středisku Malý Berlín. Slavnostní znělka Dobrofestu „Vítejte v Dobrolandu – Welcome in Dobroland“ zazněla úderem sedmé. Peter Bonzo Radvanyi, jeden z bývalých pořadatelů, nás všechny srdečně přivítal.

Večerní program zahájilo snad nejslavnější slovenské bluesové duo Ľuboš Beňa & Bonzo Radvanyi.
Ľuboš Beňa je původně kytarista a zpěvák skalické skupiny Trdelník Band. Narodil se a žije na Záhoří, v rodném kraji Johna Dopyery. Koncem 90. let se začal pod vlivem zážitků z vystoupení amerických hvězd na trnavském Dobrofestě zajímat o rezofonickou gitaru a blues. V roce 2001 ho Slovenská bluesová společnost vyhlásila za Objev roku a v letech 2004 a 2008 mu udělila prestižní titul Bluesman roku. Absolvoval studijní pobyty přímo v kolébce blues na jihu USA. Za poznáním autentického blues procestoval státy Mississippi, Louisiana, Arkansas, Alabama a Tennessee, kde nejenom jako první slovenský bluesman v historii vystupoval pro místní publikum, ale zúčastnil se i nahrávaní alba “Needy Time” známého bluesového kytaristy, zpěváka a muzikologa Dr. Davida Evanse. Proto je dobře známý jak na evropské, tak na americké bluesové scéně a zúčastňuje se četných festivalů... Ale nejen on jako sólista, ale i jejich duo Beňa a Bonzo jsou často označováni jako nejoblíbenější bluesové duo a v Německu dokonce jako bluesové duo, které zní jako celá kapela... Mají v Evropě spousty fanoušků.

S Bonzem nám na dvě rezofonické kytary, malé bicí a foukací harmoniku zahráli a zazpívali skladby z jejich nového alba „Slovak Blues Projekt“, ale i pár z jejich prvního s názvem „Nemám hlad, nemám smad“. Luboš nám také předvedl vlastnoručně vyrobenou dvojkrkou kytaru nazvanou „Stratokanister“, z wehrmachtového 7,5 litrového kanystru a tyčky od koštěte. Zněla fakt výtečně. K tomu ho Bonzo doprovázel na svou druhou celokovovou kytaru, kopií té, kterou si nechal John Dopyera patentovat v roce 1926 a zazpíval píseň věnovanou Johnovi Mayerovi. Další skladbu, countryovku Hey Doc, věnovali přítomnému Williemu Jonesovi. Mně se osobně od nich jako vždy líbila nejvíc jejich verze No expectation od Rolling Stones. Takhle výborné jsem je ještě nezažila a obecenstvo se mohlo utleskat.

Pak následovala krátká přestávka a po ní se nám představil šéf občanského sdružení „Trnavská hudební společnost“ Andrej Halada a poděkoval za podporu městu Trnavě i ostatním sponzorům. A také Bonzovi a Romanu Áčovi.

Pak znovu nastoupil Bonzo a zavzpomínal na starý zlatý multižánrový festival, kterého se za těch sedmnáct ročníků zúčastnilo v minulosti 331 muzikantů a sólistů z dvaadvaceti zemí a čtyř kontinentů. Někteří z nich i víckrát, jako třeba Bob Brozman osmkrát atd.

Moc jsem se těšila na fenomenálního kytarového mága, komponistu, multiinstrumentalistu a zpěváka Petera Pitu Luhu. Měl původně zahrát společně s Henrichem Novákem, jedním z nejlepších evropských dobristů, kterého jistě všichni dobře znáte. Ještě v pondělí měli společnou zkoušku a nacvičili si celý program. V úterý ho ale s vážným problémem museli odvézt do nemocnice. Tak nezbylo, než mu na dálku popřát brzké uzdravení...

Petko tedy musel začít svoje vystoupení sám, jen se svou malou kytarkou značky The Bone a doprovodnou kapelkou jako vždy skrytou v kufříku. Hned mezi prvními zazněla jeho skladba Malý Dobrofest. Vy, kteří ho již znáte, víte, jak s nimi umí čarovat. Jeho hudba se nedá popsat, musí se slyšet... Zazněla i Korsakovova skladba Let čmeláka a spousta dalších. Pak se k němu přidal další z vynikajících slovenských dobristů Milan Benkovič, který bez zkoušení důstojně zastoupil Henricha Nováka. Však spolu jistě nehráli ani poprvé, ani naposled. Bylo vidět, jak si to improvizované hraní spolu užívají. Obrovský úspěch měl také Montiho Čardáš. Pochopitelně hoši museli přidávat, a tak jsme si mohli poslechnout i jeho oblíbenou Cocain od J.J. Caleho. Jako vždy byli vynikající.

Po další přestávce jsme si u promítaných diapozitivů zavzpomínali na osobnosti Dobrofestu, kteří již mezi námi nejsou: na prvního slovenského dobristu Gustáva Blesčáka, trnavského rodáka, který by se teď v březnu dožil osmdesáti let. Ti dříve narození z vás si možná ještě pamatují na jeho trnavskou kapelu Caravell Western, která se umístila na předních místech na Portě v letech 1967 a 1969 v kategorii moderní country. Do muzikantského nebe se odebral v červenci 2012. Gustáv Blesčák byl po dva roky výkonným ředitelem Dobrofestu a právě s ním začala někdy v první polovině devadesátých let moje spolupráce s Dobrofestem.

Nezapomenutelný je také dobrista, gentleman v sáčku a s nažehlenými puky na džínech, který navštívil Dobrofest v roce 2000 se svým triem s Jimmy Gaudreauem a Richardem Bennettem. Na basu je tehdy doprovázel Švýcar Markus Fritsche. Byl to pochopitelně legendární Mike Auldridge (*1938), jeden ze zakládajících členů mé milované superskupiny Seldom Scene. I on se bohužel odebral do muzikantského nebe den před svými 74. narozeninami, 20. prosince 2012.

Další vzpomínka patřila fantastickému showmanovi, vynikajícímu multiinstrumentalistovi a zpěvákovi, přezdívanému „Král Dobrofestu“. Nebyl jím nikdo jiný, než Bob Brozman, který tento festival s obrovským úspěchem navštívil snad osmkrát. Naše řady opustil v dubnu 2013.

Pochopitelně jsme zavzpomínali také na Johna Edwarda Dopyeru, vynálezcova syna a čestného člena ředitelství Dobrofestu, který nás opustil v roce 2014. Také jsme se dozvěděli a dokonce viděli fotku, že i v Trnavě, stejně jako v Dolné Krupé existuje Ulica Johna Dopyeru...

Jako poslední se ve věku pouhých osmapadesáti let 19. ledna 2015 odebral tam nahoru náš kamarád Franta Javůrek, mandolinista a prezident firmy Amistar, která vyrábí rezofonické kytary. Hrají na ně muzikanti po celé zeměkouli. Ale dosti smutku…

Trnavské publikum bylo již natěšené na zlatý hřeb večera, místní doprovodnou kapelu charismatického amerického zpěváka, baviče a kytaristy Willieho Jonese. Ten Dobrofest poprvé navštívil se svou německo-americkou kapelou Shady Mix v roce 1999. Tehdy ještě hrával na basu. Pak si padl do oka se slovenskými muzikanty a od té doby je tam pravidelným hostem. Kapelu kolem Willie Brians Jonese tvoří vynikající kytarista Jozef Strogončík, banjista a zpěvák Roman Áč, který je zároveň vedoucím kapely. Baskytaristu Erika Binovského vystřídal krásně zpívající Bohdan Suchon, a na bubny zůstává Braňo Gašpar. Jako zvláštní host si s nimi na dobro zahrál vynikající Milan Benkovič, kterého jsme zažili již předtím s Peťou Luhou...

Následoval opravdový ohnostroj jejich temperamentní muziky. Zazněla směs bluegrassu, country i blues. Zahráli nám také pár věcí ze svého posledního cédéčka Retrospect, které vyšlo v 2016. Andrejovi Haladovi věnoval Willie jeho oblíbenou River Road. Zazněla i skladba Comin In Paisley ze společné dílny Willieho a Jozefa Srogončíka a spousta jiných. Jedna lepší než druhá. Poslední píseň od této sestavy měl být známý hit od Johnnyho Cashe Orange Blossom Special, ale obecenstvo si vytleskalo další přídavek.

Ale to už se k nim přidávali další účinkující muzikanti tohoto večera, a zazněla píseň Sweet Home Alabama, kde si Peťko Luha střihl své první sólo na rezofonickou kytaru. Pak už zazněla hymna Dobrofestu, Dobro, dobroo, dobrooooo, kterou si s nimi zazpíval už celý sál. Večer se pomalu chýlil ke konci, ale diváci je nechtěli nechat odejít. Tak jsme si všichni společně zazpívali Willl the Circle Be Unbroken. A pak již přišla na řadu ta opravdu poslední, opět s celým sálem, a to Sweet Home Dobrofest... Naposled jsme měli možnost užít si jednotlivé muzikanty v jejich sólech. A tak skončil velký vydařený koncert s názvem Malý Dobrofest v Malém Berlíně, který se pro ten večer proměnil v Malý Nashville, a to všechno ve městě Trnava, kterému se přezdívá Malý Řím.

Měla jsem velkou radost, že jsem po dlouhé době viděla spoustu kamarádů a též kompletní štáb starého dobrého Dobrofestu. Také jsem je všechny pěkně pohromadě vyfotila (zleva Marian Princ, Katarina Erentová, Peter Bonzo Radványi, Johny Hasenovic a Rudolf Áč.). Doufejme, že tahle tradice vzpomínkových koncertů bude pokračovat a kdo ví, třeba se i najde sponzor na nějakou větší akci... Jistě nejenom já bych si to moc přála...

Zde jsou mé fotky na FB


Lilka Pavlak v Bülachu 17. dubna 2018 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 17. – 23. dubna 2018)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Lilka Pavlak | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Čtenář
Jméno / přezdívka:

Heslo:





Poslední komentáře
- Nezapomeňte na mezeru v odkazu
Nezapomeňte si v odkazu odstranit automaticky vkládanou meze...

- doslova před chvílí v přímém přenosu
Del a jeho kluci nám zahráli pár kousků z Cd (u nich brzo rá...

- Re: nevyzpytatelný
Tak tahle historka je v bůkletu o odstavec dál. :-D

- Re: nevyzpytatelný
Byly popsané ještě drsnější momenty - třeba jak nějaká divač...

- bez titulku
Koukám že stát s Duffeym na jednom pódiu nebylo pro slabé po...

- Re:
Všechno najdeš v přiložené brožůrce. :-) Už jsem sosnul na ...


Diskuze / Poradna
- 21.6.18 (Poradna)
Zkus mrknout na tohle. http://www.f bbts.com/Tun es.htm J...

- 12.6.18 (Poradna)
Zdar mistři, oživuji dotaz na doporučené struny pro kontraba...

- 18.4.18 (Poradna)
Tak ty doprovody jen s kytarou nejsou od Brada Davise. Ale j...

- 17.4.18 (Poradna)
Brad Davis má několik dvd Flatpick Jam, pak mám nasyslené v ...

- 16.4.18 (Poradna)
Ahoj, kdysi jsem vytvořil stránku s doprovody a odkazy na...

- 16.4.18 (Poradna)
Ahoj, zkus propátrat následující možnosti: google: iReal Pr...


O tomto webu
RSS:
(http://bgcz.net/rss.php)
ATOM:
(http://bgcz.net/atom.php)

Články a názory, zde zveřejněné, nemusí být vždy totožné s názory redakce!

BlueGrass CZ

Tento web byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS