Americká bluegrassová královna Rhonda Vincent v Praze (reportáž + fotky)

Autor: Lilka Pavlak <[zavinac]>, Téma: Reportáže, Vydáno dne: 16. 10. 2017

Jako jedna z nejvýznamnějších bluegrassových událostí roku 2017 v Čechách by se dal označit koncert Rhondy Vincent & The Rage dne 6. září v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Rhonda Vincent, jedna z největších a nejoceňovanějších hvězd bluegrassové historie, přijela po dvou letech znovu do Čech. Předloni v červenci se českému publiku předvedla na dvou koncertech v Jablonci nad Nisou. Byla nadšená nejenom obecenstvem, ale hlavně spoustou vynikajících českých muzikantů. Prozradila, že jejím velkým snem bylo si jednou zahrát v nekrásnějším hudebním sále v Praze. Ten se jí teď díky Jirkovi Šubrovi a Romanovi Zajíčkovi z kapely Barbecue vyplnil.

Napřed pro ty, kteří ji ještě neznají, něco málo o ní a dalších členech kapely. Rhonda pochází z muzikantské rodiny, která se hudbě věnuje již po pět generací. Narodila se v roce 1962. Poprvé se objevila na jevišti v pěti letech s rodinnou kapelou Sally Mountain Show. V osmi letech začala hrát na mandolínu, později následovala kytara a housle. V roce 1970 natočila na první singl svou verzi slavné Muleskinner Blues od Jimmieho Rodgerse... Po celou dobu pravidelně vystupovala se Sally Mountain Show. V roce 1985 se zúčastnila televizní soutěže You Can Be Star, kterou pořádal The Nashville Network. Soutěž vyhrála a přineslo jí to nahrávací smlouvu. Její první profesionální vystoupení bylo s country zpěvákem a hvězdou Grand Ole Opry Jim Ed Brownem. V devadesátých letech natočila několik country alb u Giant Records, ale žádného velkého úspěchu se nedočkala, a tak se rozhodla vrátit zpět k bluegrassu.

V roce 1998 si ji Ralph Stanley pozval jako jednoho z hostů na svou nahrávku Clinch Mountain Country u Rebel Records. Album zvítězilo v kategorii IBMA Nahrávka roku 1999. Rebel Records záhy vydali i její první bluegrassové album s názvem Back Home Again. Následoval raketový start. V 2000 – 2006 se stala u IBMA zpěvačkou roku a její kapela the Rage vyhrála v kategorii Bavič roku 2001. Následovalo spousta další ocenění, pět Gramy nominací atd., atd. Sama má více než čtyřicet prestižních cen, se členy její kapely jich mají dohromady asi sto...

Wall Street Journal ji již v roce 2000 nazval New Queen of Bluegrass, tedy novou královnu bluegrassu. Mimochodem, i její mladší bratr Darrin, sklízí jeden úspěch za druhým se svou skupinou Dailey & Vincent. Pochopitelně si tahle dáma, která sama také bravurně ovládá mandolínu, může vybírat ty nejlepší muzikanty v branži. Dva z nich si pamatuju dokonce ještě o tři roky déle než ji. V roce 1996 vystupoval Josh Williams (ročník 1980) se svou skupinou High Gear a Mickey Harris s Tim Graves & Cherokee na IBMA festivalu v Owensboro v Kentucky. Oba tehdy ještě jako teenageři a oba rovněž ze starých muzikantských rodů. Ještě někde mám Joshovo první cédéčko, kde sám hraje na všechny nástroje. Často byl označován jako zázračné dítě. Jejich neuvěřitelnou kariéru od té doby neustále sleduju a zažila jsem je během těch let v mnoha různých seskupeních. Josh byl poprvé v Evropě koncem devadesátých let se skupinou Special Consensus Grega Cahilla a Mickey několikrát s Chris Jones & Night Drivers či Sally Jones & the Sidewinders. Také už jsem v minulosti o nich několikrát psala.

Tahle kapela je ale ta nejlepší. Mickey hraje s Rhondou nepřetržitě na basu od roku 2002 a Josh hrával v The Rage na kytaru v letech 2003 – 2007. Kvůli osobním problémům ze skupiny odešel. V roce 2008 roce si ho jeho největší idol Tony Rice pozval do své kapely jako mandolinistu a to byla pro něj ta nejlepší škola. Jistě ta jejich spolupráce měla zásluhu i na tom, že Josh Williams získal tři roky po sobě titul IBMA kytarista roku v letech 2008, 2009 a 2010. Záhy si založil vlastní kapelu a Josh Williams Band se stal IBMA Objevem roku 2010. V roce 2012 ho Rhonda přijala zpátky do The Rage. Dodnes jsou jeho parádní kousky Blue Railroad Train, Free Born Man a mnoho dalších, převzatých z repertoáru Tonyho Rice, který, jak všichni víte, bohužel již dávno zpívat nemůže…

Ostatní členy kapely blíž neznám. Seznámila jsem se s nimi až v roce 2013, když jsem Rhondu viděla naposled na Outer Banks Bluegrass Island festivalu v Severní Karolíně. Všichni jsou vynikající muzikanti světové třídy. Houslista Hunter Berry přišel do kapely ještě jako teenager v roce 2002 a později se oženil s její dcerou Sally. Od roku 2009 s nimi hraje banjista Aaron McDaris, jako všichni i on je vynikající instrumentalista i zpěvák. V roce 2012 nastoupil dobrista Brent Burke, který je zároveň manželem její dcery Tensel. Vyčíslit i všechna jejich ocenění by bylo nad mé síly… Rhonda Vincent, má ale i vystupování hodné svého titulu. Vypadá ve svých nádherných garderobách spíš jako hollywoodská hvězda, než jako bluegrassová zpěvačka. I v Praze se objevila v dlouhé blankytně modré toaletě. A kapela je také vždy perfektně oblečená.

A ted už konečně o koncertu: Zahájila ho za obrovského potlesku jedním se svých největších hitů – Kentucky Borderline. Následovala dynamická Driving Nails in my Coffin od Ernesta Tubba. George Jonese nám připomněla jeho nádhernou písní I'll Be Over You When the Grass Grows Over Me... Její kapela The Rage se nám představila virtuózně zahranou instrumentálkou The Eighth of January. Jejich kapelnímu busu se říká Bluegrass Express a o tom nám zazpívala písničku Driving the Bluegrass Express..

Jejich vynikající dobrista Brent Burke se nám představil nádhernou instrumentálkou Dobro Chimes. Rhonda se potutelně usmívala, když prohlásila, že sice neví, jak se bude tvářit její dcera Tensel, když ho nechá zazpívat o jiné dívce jménem Jenny v milostné písni Girl From West Virginia... Ale dopadlo to dobře. Nejenom hraje, ale i zpívá opravdu taky výborně.

Prozradila nám, že nedávno natočila se zpěvákem Daryle Singletary album country duetů s názvem American Grandstand, ke kterému napsala úvodní píseň a má pár kopií na prodej s sebou. Píseň pak s vypůjčenou kytarou sólově předvedla. Při děkování za její zapůjčení Romanovi Zajíčkovi se nezapomněla zmínit o tom, jak obdivuje výborné české výrobce hudebních nástrojů a ty spousty našich vynikajících muzikantů...

Na Joshovu hvězdnou mandolínu nás upozornila ve své písni I´ve Forgotten You. Ten se pak opět chopil kytary. Husí kůže mi naskočila při jeho dojemné písni Well Excuse Me Sir... Jedinečný byl také další z hitů z repertoáru Tonyho Rice, Blue Railroad Train... Obecenstvo se mohlo utleskat! Josh je zkrátka fenomenální kytarista i zpěvák.

Znovu naskočila husí kůže jistě nejenom mě, když sálem zazněl a capella gospel Rise and Follow me... Na nepřítomného houslisty a druhého Rhondina zetě Hunter Berry, kterému těsně před odletem onemocněla maminka a proto s ní zůstal doma, si vzpomněli v písni Run Mississippi River. Zazněla tentokrát tedy bez houslového sóla...

Pak si Rhonda zavolala na jeviště Alenu Schernstein Vítovou, zpěvačku z Berušek a Bluegrass Bazaru. Značně ji přivedla do rozpaků, neb si s ní chtěla zazpívat duet písně, o které byla přesvědčená, že ji spolu zpívaly v Jablonci. Bohužel se netrefila se na tu správnou, tak ji část zpívala sama. Ale na druhý pokus to již klaplo a tak Rudolfinem zazněl i Alenin hlas v jejich česko-anglickém duetu Když slunce jde spát s končícím dnem... Anglický název si bohužel nepamatuju.

Basák Mickey Harris se nám představil i jako zpěvák v písni Drink Up And Go Home. O banjistovi Aaron McDarisovi prohlásila, že je to kapelní sluníčko, věčně s úsměvem na rtech a dobrou náladou. Všichni ho mají moc rádi... Předvedl se nám ve své divoké instrumentálce All About the Banjo... Rozjásané obecenstvo se uklidnilo, až když Rhonda začala zpívat dojemnou píseň Beneath Still Water Your Love is Gone od Emmylou Harris.

A znova přišel na řadu Josh. Tentokrát exceloval s písní Free Born Man, kterou kdysi napsal Jimmy Martin a proslavil Tony Rice. Ta mu teda sedla, obecenstvo šílelo! Aby se uklidnili, na řadu přišla další nádhera, při které naskakovala husí kůže: Old Rugged Cross. Rhonda požádala publikum, aby si zazpívalo s ní. Mnozí ji poslechli... A bylo to velmi dojemné...

Znovu děkovala za vysněnou možnost si zahrát v tomto velkolepém sále a před takovým vynikajícím publikem. Od pořádajících Jirky Šubra a Romana Zajíčka dostala dvě nádherné kytice... Na rozloučenou zazpívala Muleskinner Blues od Jimmieho Rodgerse, se kterou se široké veřejnosti poprvé představila ve svých devíti letech. Potlesk ve stoje div nezbořil sál, a tak pochopitelně musela přidat. Zazněla Jolene od Dolly Parton. Ale ani to nestačilo. V posledním přídavku si vzpomněla na legendární Osborne Brothers v jejich nejslavnější písni Rocky Top, která poprvé zazněla před padesáti lety...

Zaslechla jsem, jak si povídají lidi kolem, že to byl ten nejlepší, koncert na jakém kdy byli. Tak nezbývá než znovu poděkovat Jirkovi Šubrovi a Romanovi Zajíčkovi za organizaci tohoto opravdu výjimečně velkolepého koncertu. Nejenom Rhonda Vincent a její kapela na něj jistě budou dlouho vzpomínat.

V předsálí se zatím vytvořila dlouhá fronta jejich fanoušků na focení. To si ona potom viditelně užívala. Její hoši se zatím věnovali prodeji cédéček. Následujícího sessionu, který prý trval až do časných hodin ranních, jsem se již bohužel nezúčastnila. Prý to bylo veliké...


Fotky na FB najdete zde

Lilka Pavlak v Bülachu 14. října 2017 (pro BGCZ.net upravil Milan J. Kalinics, 16. října 2017)