Gangstagrass na letošních Colours of Ostrava – 20. 7. 2013

Autor: Michal Hromčík <hromcik[zavinac]bgcz.net>, Téma: Zahraniční, Vydáno dne: 06. 07. 2013

Banja a rapeři by neměli spolu znít takhle dobře. Ale zní. Rap s BG/akustickými nástroji vypustili na domácí scénu Křeni. Pokud jste doposlechli až do konce jejich poslední CD, víte co bylo po minutové pauze jako skrytý bonus – píseň Michala Wawrzyczka, rapovaný vtipný text plus hiphopový rytmus vyplněný barvami mandolíny, dobra, banja – prostě Křenů. Už tehdy jsme se bavili s Ondrou Kozákem, jestli zná kapelu, která odvážnou kombinaci hiphopového základu, černochů rapujících zajímavé texty a podehrávek dobra, houslí a banja pojala jako svou uměleckou tvář a v tomto duchu natočila už druhé album – Gangstagrass. Jejich nejnovější album se výmluvně jmenuje Rappalachia.

Zajímavá je ta ostravská spojka. Ostravsko – drsný a odvážný (razovity) kraj. Křeni z Ostravy kuráž svým průkopnickým počinem prokázali jasně. Dramaturgyně velkofestivalu Colours of Ostrava asi o Křenech nemusí vůbec tušit, ale vnímá to takto – citujme paní Zlatu Holušovou z článku pro novinky.cz z letošního 22. dubna:   „Zájem o country, bluegrass, tradiční hudbu a folk – donedávna vysmívané symboly konzervatismu – zasáhl takřka celý svět. Na novém významu získaly akustické nástroje: banjo, housle, mandolíny, valchy a kytary. Drive stage se zaměří na tento směr, z něhož v posledních letech vyšla celá řada vynikajících a zásadních skupin a osobností posouvajících country, bluegrass a folkové písničkářství do 21. století, kdy se běžností stalo také propojení s elektronikou, avantgardou a hip hopem.“

Takže jestli by do letoška počet lidí, kteří v Česku znali Gangstagrass, šlo spočítat na prstech jedné možná i zmrzačené ruky, letos jich po skončení Colours bude slušná hromádka. Paní Holušová má pravdu, vzájemné propojování a obohacování stylů bude pokračovat. Kdo z vyznavačů amerického bluegrassu by si třeba ještě před třemi roky tipnul, že parta Angličanů, která se k bluegrassu hlásí, ale stylově byste si je spletli s bluegrassem jen při husté mlze a zacpaných uších, dokáže vymést několikero cen Grammy a vyprodávat velké stadiony nejen v Evropě, ale i v Kanadě a Státech? Mluvím samozřejmě o Mumfordovi a jeho takzvaných syncích. Celá americká bluegrassová scéna je z toho na větvi, že muzika ve které G-run moc nenajdete a Scruggsových rollů ještě míň, má takový ohlas ve dnešní době a u dnešního hudbou přesyceného publika v tolika zemích. Asi to bude nakonec o něčem jiném než o tom stylu samotném.

Gangstagrass, jeho historii a současnost včetně nahrávek si vyguglíte, dobrý je youtube kanál zvaný renchaudio. Jen pro úvod: ten trhlý nápad podbarvit rap zvuky akustických nástrojů dostal muzikant a studiový manažer jménem Rench. Zpočátku do hotových písní, které točil s různými černými umělci, přimíchával samply vystřižené ze skutečných bluegrassových nahrávek. Potřeboval hodně stříhat, počítačově přelaďovat a přepočítávat tempa, ale výsledek zněl dost zajímavě. Kdo by si chtěl udělat kvíz svých znalostí BG muziky, může si pustit první album Gangstagrassu a zkusit poznat, které samply pocházejí ze kterých původních bluegrassovek. Zvlášť když sample je deformovaný změnou výšky, tempa a podobně, ale zase zní opakovaně. Kdo najde třeba mezihru z písně od Claire Lynch, vyhrává! A kdo najde kousek z Ralpha Stanleyho, je skutečný borec. Na poslední desce, která tím pádem je proveditelná i živě, jsou 3 živí bluegrassoví hudebníci. Jméno banjisty nebo houslisty zatím není z nejznámějších, ale pickují to fajně. Na dobro Todd Livingston – toho už jsme viděli i v našich krajích. Zeptejte se kluků z (dřívějšího) Fragmentu – Ondry, Petra Brandejsů nebo Heňa Nováka, budou vědět. Stopa s bicíma se na živých kšeftech pouští ze záznamu, černoch rapuje velmi živě.

Opatrní posluchači můžou začít seznámení s Gangstagrassem písní Rappalachia 6 z nového alba, ve které rap není a máte možnost si na připravený základ svobodně zpívat nebo rapovat cokoliv sami a tedy v jakémkoli jazyce. Nebo těmi dvěma, kde zpívá Brandi Hart z bluegrassových Dixie Beeliners.

Svět je plný paradoxů. Banjista z Mumfordů nezahraje ani Cripple Creek a jezdí s britskou partou megaturné po celém světě. Hiphopový projekt s trojicí bluegrassáků, který ještě nedávno byl jen studiový a ani k živému vystupování nebyl způsobilý, se díky vizí obdařeným dramaturgům dostane na megafestival do Evropy, a to téměř pod náš nos. A která zpěvačka nás reprezentovala na jednom z nejslavnějších amerických festivalů akustické muziky v Telluride?! Kdo by hádal na Janu Mojo (Fragment), je vedle. Byla tam v prémiovém festivalovém čase děvčica z Valašska, která se ve správné chvíli uměla skamarádit s irským bardem Hansardem a objevit se pak ve filmu – Markéta Irglová. Tak to chodí.

Gangstagrass živě v Ostravě ve druhé půli července asi neuvidím, pokud nebude na Colours zařazený ve čtvrtek nebo v neděli, v ostatních dvou festivalových dnech s Trainem hrajeme, a to daleko od Ostravy. Ale vy byste mohli. Pro většinový vkus to možná není, prozatím. Zato skvělá možnost okouknout fúzi, která může zapustit kořeny.

A nakonec je praktické poznamenat, že na letošních Colours jsou ještě ohlášení Hayseed Dixie. Taky odvážná kombinace, u nás už před pár lety hráli.


Michal Hromčík