CD: Wyrton – Tvoje sny

Autor: Milan J. Kalinics <cajarez[zavinac]bgcz.net>, Téma: České desky, Vydáno dne: 12. 06. 2012

(P/C-2011, Good Day Records GD 095-2)

VÍŠ (Patrick McDougal – Jan Roth) / TVOJE SNY (Jan Roth) / STEEL GUITAR RAG (Merle Travis, Cliff Stone – Leon McAuliffe) / ZVONY, CO ZNÍ (J. B. Coast – Jan Roth) / REBECCA (Herschel Sizemore) [instrumental] / PRVNÍ LÁSKA (Alan Bibey – Jan Roth) / VÍM O TOM SVÝ (Teddy Cosby – Jan Roth) / MALÍŘ (Jan Roth) / TULÁK (Jan Roth) / SALLY JO (Doug Kershaw – Jan Roth) / VOJÁK V ZÁVĚJÍCH (Jan Roth) / CHEROKEE SCHUFFLE (traditional) [instrumental] / RÁNO V PĚT (Mirek Boháč)

Wyrton - CD Tvoje sny WYRTON: Jakub Barták – kytara, zpěv / Filip Barták – banjo, zpěv / Jan Roth – mandolína, zpěv / Pavel Růžička – basa, zpěv / David Šefl – housle, zpěv

HOSTÉ: Peter Szabados – dobro (5, 12), steelkytara (8) / Štěpán Škoch – saxofon (8)

Nahráno ve studiích COOLniCZka – Good Day a STUDIO SABIK, Medveďov, Slovakia v dubnu až červnu 2011, hudební a zvuková režie, mix a mastering: Peter Szabados / Produkce: Jiří Mašek

Wyrton ležící, spící… Tohle by ve vás mohl asociovat pohled na cover bookletu CD, které se na hudebním trhu objevilo před koncem minulého roku. Naštěstí tomu tak není a vtipná grafika pouze podtrhuje název projektu – Tvoje sny. A navzdory obalu i názvu se při poslechu desky nesetkáte ani v nejmenším s ospalou, ale naopak s entuziasmem zahranou bluegrassovou muzikou, která je této kapele vlastní…

Začal jsem bookletem, tak u něj ještě chvilku zůstanu. Je vtipný, celkově hezky zpracovaný, obsahuje všechny náležitosti včetně textů nahrávek, což není nikdy na škodu. Navíc je skládací a po kompletním rozložení vám bude odměnou obrázek kapely, tedy nikoli pouze nohy, ale i tváře muzikantů a navíc i s příslušnými sny. Sám mívám podobné…

Co se týče hudebního obsahu desky, ten zaujme posluchače v první řadě instrumentálním provedením. Všechny nástroje jsou technicky velmi dobře zvládnuty, líbí se mi houslové party, kytarová sóla, mandolínové brejky i banjo, přesná basa. Žádný z kmenových nástrojů kapely nevyčnívá nad celek, což ostatně není žádoucí – je to deska sehraného kolektivu a nikoli jednoho sólisty obklopeného přizvanými muzikanty. V tomto ohledu je nahrávka výborně vyvážená. A také technicky a zvukově standardně dobře provedená, což nepřekvapí, neboť byla realizována ve studiích Good Day Records a SABIK a obě studia vždy odvádí skvělou práci. Z nad rámec kapely přizvaných nástrojů mě velmi příjemně překvapilo především saxofonové sólo ve skladbě „Malíř“, ale pochopitelně také hostující dobro v rukou zkušeného Petera Szabadose.

Těžiště Wyrtonu je v pódiovém vystupování a je tedy přirozené, že přizvaní hosté neúčinkují na celé nahrávce a posloužili pouze k dotažení detailů u minima skladeb. To přináší pro Wyrton nezanedbatelnou výhodu, že kompletní repertoár desky může odehrát bez potřeby větších úprav také live.

V celkové kolekci skladeb uslyšíte dvě instrumentálky. Obě jsou ozvláštněny přizvaným dobristou, mě osobně pak pozitivně oslovilo také například kytarové sólo v „Cherokee Schuffle“. Je trochu škoda, že tyto skladby jsou až příliš ortodoxně známé a ačkoli jsou celkově bravurně zahrané, nepřinášejí nic zásadně nového. Pravda, jejich užití v repertoáru desky není samoúčelné, do celkové dramaturgie zapadají, ale z nepřeberného množství bluegrassového materiálu mohlo být zahráno něco méně otřelého. Je to však pouze můj subjektivní názor, ovlivněný pravděpodobně spoustou muziky, kterou denně vstřebávám, a standardnímu posluchači se tedy „Rebecca“ i „Cherokee Schuffle“ takhle jevit nemusí.

Oproti tomu jedinou anglicky zpívanou píseň na albu, swingující Steel Guitar Rag, chápu jednoznačně jako prezentační, tedy jako důkaz toho, že Wyrton v případě nutnosti najde uplatnění i na zahraničních akcích (jakkoli není český zpěv v tomto ohledu limitující a Wyrton to v minulosti už dokázal například na pódiích festivalů v holandském Voorthuizenu nebo v La Roche-sur-Foron ve Francii). Ve skutečnosti zde ale tento mnohými již mnohokrát nahraný track vlastně vyznívá nadbytečně a celkovou koncepci alba poněkud rozmělňuje. Není na škodu si jej poslechnout, ale deska je svým zbylým vokálním obsahem určena především pro českého posluchače a z tohoto hlediska asi mělo být přistoupeno k celému obsahu bez výjimky.

Zbylých deset písniček je v češtině, a až na jednu k nim složil texty Honza Roth. Z celé nabídky, a to je dobře, kvalitativně vyčnívají čtyři z pěti zcela autorských skladeb. Oproti převzatým melodiím budou tyto původní věci znít českému publiku přitažlivěji a melodicky liběji (Malíř, Tulák, Tvoje sny…), a kromě toho dokazují, že kapela disponuje i vlastním autorským potenciálem. Ostatně právě skladbu Malíř, a to nejen kvůli textu, lyrické melodické lince a již zmíněnému saxofonovému sólu, ale také díky citlivě zahrané mandolíně, považuji za jednu z nejhezčích skladeb na albu, i když se svým charakterem nejvíce vzdaluje bluegrassu. Anebo je to možná právě proto. Autorská je také jediná „a capella“ zpívaná píseň Voják v závějích, ve které, jak jinak, vynikne kolektivní zpěv. Líbí se mi také Tulák, a to pro velmi hezky zahranou mandolínu s náznaky crosspickingu, ale i pro stejně chytlavá kytarová sóla v druhé polovině písně. Přitažlivých skladeb ovšem najdete na desce více, z mého pohledu mezi ně bezpochyby patří odpichovka Vím o tom svý i titulní skladba Tvoje sny…

Hezké jsou na desce vícehlasy, a to nikoli pouze v gospelu Zvony, co zní nebo v již zmíněné skladbě Voják v závějích, ale „en blok“ ve všech písničkách, kde je hlasová polyfonie použita. Jinak však místy vnímám sólový vokální projev. Pokud mi totiž na albu vůbec něco vadí, je to v některých momentech použitá pěvecká manýra spočívající ve změně melodické linky v jednotlivých slovech textu (ta je, žel, poměrně rozšířená i u jiných českých kapel). Tento způsob zpěvu působí, až na výjimky, nepřirozeně. A i když si jej asi běžný posluchač neuvědomuje, pro mne osobně je na každé nahrávce (tedy ne jen Wyrtonu) poněkud  rušivý…

Co dodat na závěr? Bluegrass v české kotlině začínal na hudbě Greenhornů, stejně jako na ní před více než dvaceti lety začínala skupina Wyrton z Ronova nad Doubravou. A tak jako kdysi dávno měly písničky dnes už legendárních Greenhornů blízko ke svým posluchačům, má k nim blízko i obsah této desky. Mnohem blíž, než projekty některých kapel, které se snaží za každou cenu do posledního tónu napodobovat americké vzory. Wyrton si na nic nehraje a posluchači to z desky i na koncertech této kapely poznají. A proto vám tuto desku doporučuji… Je natočená pro vás.

Další informace zde: www.wyrton.cz
O desku si pište na: kapela@wyrton.cz

Milan J. Kalinics, Brno, červen 2012